Dokumentární projekt volně navazuje
na Bertrandovu výstavu fotografií Země krásná neznámá, která
byla k shlédnutí v Praze v letech 2006 a 2008. Pomocí série
snímků z různých koutů světa se Bertrand pokusil apelovat na
omezení poškozování životního prostředí. Francouzův první
filmový počin má však ještě větší ambice. Včerejší
premiéra, uskutečněná v Den životního prostředí, se
neodehrávala jen na pražské Kampě, ale také na dalších místech
50 zemí světa. Navíc je dokument zdarma ke shlédnutí také na
portálu Youtube. Cílem je přilákat co nejvíce diváků. Ostatně
sám autor v úvodu filmu nabádá posluchače- film je váš, šiřte
ho mezi co nejvíce lidí.
V HOME Bertrand znovu dokázal své
vizuální mistrovství, když vytvořil devadesátiminutovou koláž
úchvatných přírodních skvostů naší planety i jejích temných
stránek. Kamera pomalu přelétávající nad nedotčenou divočinou
i lidskými mraveništi měst zachycuje planetu Zemi ve všech jejích
barvách a odstínech. Cílem však nebylo spokojit se s líbivou
koláží, která člověka nadchne, ale bude druhý den zapomenuta.
Bertrand vytvořil HOME proto, aby pomáhal Zemi chránit, aby
zachytil poslední kousky nezrabované přírody, dokud nebudou
nenávratně ztraceny. Také proto je HOME mnohem víc než jen
přírodopisný dokument. Je především výzvou- zachraňme
planetu, dokud je ještě čas.
Celou dobu je divák provázen
vypravěčem, v českém znění se této role zhostil Zdeněk
Svěrák, který ho uvádí do poutavého příběhu planety Země a
toho, jak ji člověk v posledním století bezostyšně znásilňuje.
Překvapivě HOME příliš nezmiňuje dnes tolik oblíbené téma
globálního oteplování, místo toho se soustředí na problém
jako celek. Emise CO2 jsou totiž jen střípkem v celé mozaice
výzev, kterým musí současné lidstvo čelit- nedostatek vody,
hrozba zhroucení mořských ekosystémů, bezprecendentní závislost
na ropě, přelidnění. To jsou věci, které ještě generaci
našich rodičů nebo prarodičů vůbec netrápily.
Fakta, která ve filmu zazní, až
skoro vyrazí dech a jsou tak dokreslením Bertrnadova vizuálního
sdělení. Stali jsme se živočišným druhem, který se vymkl
kontrole, podmanil si ohromnou energii fosilních paliv a změnil
svět k nepoznání. Náš způsob života, na který jsme zvyklí,
nejenže zdaleka není světovým standardem (v evropském luxusu
žije jen asi pětina obyvatel planety), ale také není trvale
udržitelným.
Všichni jsme určitě slyšeli o tom,
že naše civilizace spotřebovává více, než kolik jí může
Země dlouhodobě nabídnout. Při současném tempu spotřeby budeme
v roce 2030 potřebovat dvě zeměkoule k pokrytí našich nároků.
To vše za situace, kdy čtyři z pěti lidí na Zemi nežijí
zdaleka v takovém komfortu, na jaký jsme na západě zvyklí. Více
než 1 miliarda lidí nemá přístup k nezávadné pitné vodě,
téměř každý druhý člověk bydlí v nevyhovujících
hygienických podmínkách. Více než 5 miliard lidí žije za méně
než 10 dolarů denně.
Na to vše HOME poukazuje a skrze
Bertrandovu zručnou kameru taky ukazuje svět vysněných
hollywoodských čtvrtí, kde se energií naopak trestuhodně plýtvá.
Západní lidé a jejich výdobytky jsou ztělesněním snů celých
lidských generací, které se zhmotnily v posledních 50 letech. V
tomto snu však žije jen několik šťastných zemí, které
konzumují to, co zbytek světa vyrobí. Jak několikrát zazní ve
filmu, všechno je se vším spojené. Na náš nový iPod dřou
několik dní chudí negramotní dělníci v čínských továrnách.
Svět se v tomto ohledu po staletí
příliš nezměnil- to, co pozoroval Marx v 19. století a o čem
mluví již antičtí historikové ve svých pojednáních, je v naší
společnosti přítomné stále. Bohaté centrum využívá (někdy
až vykořisťuje) chudé periferie. V antice to byli bohatí Řekové
a Římané se svými armádami otroků, v 19. století to byli
bohatí průmyslníci a chudí dělníci, v našem století je to
bohatý Sever a chudý Jih.
I kdyby se snad bohatství přesunulo
někam jinam, například do Číny nebo Indie, na podstatě věci to
nic nezmění. V současné době 20% populace spotřebovává 80%
světových zdrojů. Jednoduchým výpočtem dojdeme k tomu, že
kdybychom chtěli stejný komfort dopřát všem lidem na zemi,
potřebovali bychom čtyři planety. To samozřejmě z principu není
možné.
Zkusme však situaci obrátit a na
chvíli přijmout stanovisko, že skutečně spotřebováváme více,
než bychom měli. Aby byla nastolena spravedlivá distribuce zdrojů
a všichni lidé konzumovali stejně, musel by vyspělý Západ
snížit svoji spotřebu energií o 400%. Jsme skutečně schopni
takové drastické úspory? Jsme připraveni vzdát se většiny
výdobytků dnešní doby- masovou leteckou dopravou počínaje, přes
rychlá auta a pohodlné ústřední vytápění, domácími myčkami
konče? Emise CO2 se nám možná po jednáních v Kodani snížit
podaří, přejdeme na obnovitelné a šetrnější zdroje energie,
budeme se snažit méně plýtvat. Sníží to však náš hlad po
surovinách?
Je to stejné, jako když si pořídíte
nové úsporné auto. Zatímco s vaší starou škodovkou se vám
nevyplatilo jet na Šumavu autem- protože to byl automobil velmi
žíznivý, tak jste raději jeli vlakem- s novým volkswagenem
taková dilemata řešit nebudete. Nové úsporné auto vás tedy
paradoxně může přivést k méně ekologickému chování.
Je jasné, že rozdělení na bohaté
a chudé i ve 21. století přetrvá. S tím rozdílem, že chudí
budou mít k dispozici stále méně přírodních zdrojů. V
důsledku klimatických změn, jež byly už dávno nastartovány,
budou žít také v mnohem méně stabilním a předvídatelném
prostředí. Taková situace v sobě skrývá krajně nebezpečný
potenciál. Lidé, kteří v důsledku klimatických změn a kolapsu
životního prostředí přijdou o všechno, nebudou mít ani co
ztratit. Hrozí masová migrace obyvatel, sociální nepokoje
obrovských rozměrů, občanské války, boje o suroviny a zdroje.
Jestliže dnes KLDR, chudá země
permanentních hladomorů, vydírá svět jadernými zbraněmi, jak
si můžeme být jistí, že za 20 let nebudeme mít na světě deset
takových Severních Korejí!?
Svět nikdy nebyl růžovým sadem.
Ještě před 50 lety jsme stáli na pokraji nukleární světové
války. Výzvy, kterým dnešní lidstvo čelí jsou však neméně
závažné. Na pesimismus je už pozdě, říká Yann A. Bertrand, a
má stoprocentní pravdu. Přesto mě špatná nálada na chvíli
pohltila, když jsem viděl, jak malé pozornosti bylo dokumentu HOME
nejen v České republice věnováno. Na portálu Youtube, který měl
dokument šířit v kyberprostoru, o něm nebyla téměř zmínka.
Českými novinami prošly jen krátké noticky a na Kampě se sešlo
okolo dvou set diváků.
Doba je však vážná, takovými
maličkostmi se nesmíme nechat odradit. Dávno už víme, co bychom
měli dělat, teď je potřeba přiložit ruce k dílu.
film je až do 14. června volně k shlédnutí na Youtube.
http://www.youtube.com/homeproject
Vodafone bude od 8.června dávat za každý odevzdaný starý mobilní telefon dvd s filmem zdarma.
