Když jsem na začátku roku četl v novinách Klausův esej, který srovnával ekology a environmentalismus s komunismem, vstávaly mi vlasy hrůzou na hlavě. Ekologická hnutí snažící se řešit nejpalčivější problémy současného životního prostředí jsou podle něj ideologickými uskupeními ohrožujícími naši svobodu. Pan prezident má svérázné názory, do toho by snad nikomu nic nebylo. Problémem však je, že profesor Klaus je výrazným reprezentantem České republiky v zahraničí a z té pozice by měl rozlišovat, co je stanoviskem české vlády a co je jeho osobním názorem. Toto rozlišení by ale nemělo mít formu zpětného průvodního komentáře svých výroků. Pokud si prezident Klaus myslí něco jiného než vláda České republiky a její občané, může si své názory říkat doma potají, nicméně navenek by měl respektovat českou politickou realitu. Navíc, protože je prezident Klaus osobou velmi váženou a populární mezi občany, kteří jeho výrokům (možná někdy i slepě) věří, měl by být při prezentaci svých názorů dvojnásob opatrný.
A tak jsem tedy se znepokojením sledoval, jak Václav Klaus odpovídá americkému Kongresu a radí mu, aby příliš neposlouchal ekology a klimatology, kteří se stejně snaží jen okleštit lidskou svobodu a zrušit volný trh pod záminkou „takzvaných klimatických změn“; jak vydává svéráznou knihu Modrá, nikoli zelená planeta, jež shrnovala jeho skeptické názory o globálním oteplování, a jak na půdě OSN před necelými dvěma měsíci varuje před unáhleností v řešení klimatických změn a o globálních změnách klimatu, které potvrzují tisíce fundovaných vědců-klimatologů, mluví jako o „hypotetickém budoucím globálním oteplování“. Měl jsem (a ostatně stále ještě mám) pocit, že díky Klausovi se Česká republika stala ostrůvkem ekologického skepticismu. Ne že by tomu nenahrávali i někteří vysoce postavení vládní činitelé, ale to je téma do jiného článku.
Cítil jsem, že svoboda slova neznamená rovnost slova jednoho proti slovům tisíců. To, o co se totiž Václav Klaus od počátku snaží, je přesvědčit nás, že vědci v otázce globálního oteplování nejsou jednotní. Samozřejmě, v akademickém prostředí se najdou i tací lidé, kteří neuvěří, že jablko padá ze stromu směrem dolů. O důvodech a motivaci jejich postojů lze jen spekulovat, nicméně není žádným tajemstvím, že si velké ropné společnosti kupují své „klimatické skeptiky“. To, co je ale důležité znova a znova zdůrazňovat je, že tito lidé jsou v naprosté menšině. A Václav Klaus jako zástupce této menšiny byl zejména v českých sdělovacích prostředcích mnohem více slyšet, než třeba klimatolog Jan Pretel. To vše mě naplňovalo obavami.
Ty ale prořídly po přečtení rozhovoru poskytnutého BBC. Václav Klaus sice neopustil své radikální pozice, když vyslovil názor, že pochybuje o tom, jestli to „autoři z IPCC myslí vážně“, nicméně celkové vyznění interview bylo docela jiné, než jsem byl doposud zvyklý. Klaus působil v otázkách globálních změn klimatu jako člověk, který stále usilovněji zavrtává hlavu do písku. Když mu redaktor sdělil, že IPCC- 2 000 vědců, kteří studují 29000 dat- se shodl na otázkách klimatických změn a že i hlavní vědecký poradce George Bushe prohlásil, že klimatické změny jsou skutečností, vzmohl se prezident na prosté „Nevěřím tomu.“ nebo „Není to tak jednoduché.“. V jednom momentě se ho redaktor dokonce zeptal, cituji : „Říkal jsem si, co to na vás je – a někdo by to prostě nazval arogancí- že vám to dovoluje věřit, že máte pravdu, když (…) tolik vzdělaných, kvalifikovaných expertů je v tomto sporu na druhé straně.“ Na to Klaus odpověděl, že problém, který dnes řešíme, není o vědě ani klimatologii, ale politice a ideologii. „Oni chtějí změnit společnost. Nechtějí změnit klima,“ dodal. Podobně neústupně odpovídal i na další otázky týkající se klimatických změn.
Pozitivní ale na celé věci je především to, že se čím dál silněji ukazuje, že Klaus přestává být (zejména v zahraničí) vnímán jako ceněný klimatický skeptik. Svět na něj daleko spíše hledí jako na karikaturu a celosvětovou raritu, protože skutečně nastává nejvyšší čas, kdy si celý svět bude muset připustit, že je se Zemí něco v nepořádku.
V žádném případě se nemíním dotknout ostatních Klausových názorů v ekonomice nebo politice, ostatně v druhé části pořadu Hardtalk na BBC odpovídal vcelku rozumně na otázky ohledně radarové základny nebo vztahu ČR k Rusku. Doufám jen, že prezident pod tíhou argumentů, upustí od své radikální antiklimatické rétoriky. Takové gesto by pomohlo všem a neuškodilo by nikomu. A spousta lidí by se pak za svého prezidenta nemusela stydět…
Přepis interview s prezidentem Klausem v pořadu Hardtalk si přečtěte zde:
http://www.klaus.cz/klaus2/asp/clanek.asp?id=rmArX5LTLoYi
jeho projev na půdě OSN pak zde:
http://www.klaus.cz/klaus2/asp/clanek.asp?id=AWKeJjvsIxpe
Klausovu odpověď americkému Kongresu zde:
http://www.lidovky.cz/ln_nazory.asp?c=A070321_103215_ln_nazory_hrn
