Dokument natočený
u příležitosti 30. výročí referenda, v němž Rakušané
odmítli spuštění vlastní jaderné elektrárny, mnohé mírně
řečeno zaskočil. Jihomoravské zařízení běžící na starém
sovětském reaktoru a vzdálené pouhých 40km od rakouského území
v něm hrálo roli hybatele katastrofických událostí, které
odstartovaly po neočekávané havárii v atomovém komplexu.
Češi navíc v pochmurné vizi filmu po vzoru černobylských dob
mlžili, zatajovali a nechali nenáviděné Rakušáky umírat po
tisících.
Tak zní alespoň
prvotní reflexe v českých médiích. Problémem je, že
dokument v Čechách skoro nikdo neviděl. To ale nevadilo
některým čelním představitelům, aby se na celé záležitosti
přiživili. Nejprve zaznělo vyjádření Dany Drábové,
předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, že
dokument sice neviděla, ale že jeho uvedení považuje za nešťastné
rozhodnutí. Dukovany jsou podle ní jednou z provozně
nejspolehlivějších elektráren světa a pořad jen zbytečně šíří
paniku mezi Rakušany.
Vyjádření
z oficiálních míst na sebe nenechalo dlouho čekat. Český velvyslanec ve Vídni Jan Koukal označil film za připravenou
PR akci, pak se do celé záležitosti vložil dokonce prezident
Klaus, který si o Prochazkově hororovém dokumentu popovídal
telefonicky přímo se svým rakouským protějškem. Nicméně
prezidentův mluvčí nesdělil, zda prezident První den shlédl.
Možná, že se
Andreas Prochazka skutečně nechal strhnout a zapomněl, že to co
má natočit, nemá být béčkovým hororem ale seriózním
dokumentem. Navíc využil rozšířený rakouský předsudek
vnímající český jaderný program jako ohrožení. To se nemělo
stát. Takový krok jistě nepřispěl k obtížnému procesu
budování důvěry v otázkách jaderné energetiky. Víc než
obvykle bude opět slyšet výkřiky Čechů o rakouském fanatismu a
přes jižní hranice budou zas létat skeptické poznámky o
technickém zabezpečení našich elektráren.
Není však možné,
že děláme z komára velblouda, když se vyjadřujeme
k něčemu, co většina národa včetně kompetentních osob
ještě vůbec neviděla!? Nenecháváme se i my ve svém hodnocení
strhnout stejným jednostranným přístupem? Nepřesvědčujeme se
stejně či dokonce více zaslepeně o bezpečnosti svých elektráren
jako se Rakušané utvrzují ve víře v atomové nebezpečí?
Monolog náš svět
zmenšuje, zatímco dialog ho činí větším. Navrhuji tedy
podniknout radikální krok – zařadit První den do hlavního
vysílacího času České televize.
Tak zítra v osm
na jedničce, co říkáte?
