Finsku se přezdívá „země tisíců jezer“. Mám však pocit, že to tak úplně nesedí. Ano, je tu téměř 190 tisíc jezer, jezírek či tůněk, ale také odhadem asi 2 miliony saun. Velká většina Finů se potícímu rituálu oddává pravidelně, v průměru jednou týdně. Prezident i premiér mají dokonce své oficiální sauny ukryté v honosných palácích.
Ostatně samotný výraz „sauna“ je snad jediným finským slovem, které se stalo mezinárodním.
Když jsem přijel, měl jsem za to, že budu brzy uveden do nějakého prapodivného rituálu, jak se chovat v sauně. Brzy jsem přišel na to, že existuje jen jedno pravidlo- nejsou žádná pravidla. Zkoušel jsem se ptát několika místních, jak dlouho bych měl v horku a páře vydržet nebo kolik studených sprch bych si měl dát. Vždycky jsem dostal tu samou odpověď: „Je to jen na tobě.“
Sauna je totiž víc osobní požitek než rituál. Záleží jen na vás, jak si ho užijete. Finové s velkou oblibou navštěvují chatky na březích jezer. Takové saunění u zamrzlého jezera může být pro Středoevropana adrenalinovou podívanou, když vaši finští kamarádi začnou skákat do vysekaných děr v ledu. Pokud si jste stejně jako já na takový zážitek netroufáte, můžete se alespoň vyválet ve sněhu.
Jestliže téměř neexistují pravidla, jeden velmi rozšířený zvyk přeci jen najdete. Finové většinou chodí do sauny nazí. Z toho důvodu bývají obvykle prostory oddělené pro muže a ženy, najít se však dají i sauny smíšené. V některých hotelích dokonce ještě přetrvává tradice tzv. washing ladies, tedy dam speciálně pověřených k vašemu omytí po skončení rituálu.
Říká se, že sauna je velice prospěšná pro zdraví. Vysoká teplota ve vás vyvolá svým způsobem krátkodobou horečku. Ta pomůže z těla odplavit škodlivé látky a zároveň zvýší i počet bílých krvinek, které jsou důležité pro obranyschopnost organismu. Navíc pravá finská sauna má ještě něco navíc. Tzv. löyly, tedy saunu v páře, kdy se poléváním rozžhavených kamenů udržuje vysoká vlhkost v místnosti. Teplo ve spojení s vysokou vlhkostí výrazně stimuluje pocení a tím odplavuje ještě více škodlivin z vašeho těla.
Někteří Finové nedají dopustit na vihtu, březovou větévku, kterou se v průběhu saunění švihají po těle. Měla být navlhčená a s množstvím lístků tak, aby získala ohebnost a švihání nebylo nepříjemné. Vihta údajně stimuluje pokožku, zbavuje jí nečistot a otvírá její póry. To umožňuje ještě efektivnější zbavování se škodlivin a volných radikálů.
A jak že to bylo s těmi nahými vojáky? Jedná se o údajně pravdivý příběh ze zimní války. Finové totiž běžně mívali polní sauny během válečných operací. Tak se stalo, že finská jednotka ve východní Karelii zahájila strategický ústup před Rusy a nedopatřením zapomněla skupinu vojáků v sauně. Nešťastníci, když vylezli ven, zjistili, že všichni jejich kamarádi jsou pryč a že jejich vybavení včetně veškerého oblečení je zničené. Z dálky byl slyšet hukot ruských tanků. Vypadalo to na beznadějnou situaci.
Ale to by nebyli Finové, aby si neporadili. První, co naši vojáci udělali, bylo, že se vrátili do sauny a dali si pořádnou porci löyly na cestu. Pak se rozdělili a vyrazili nazí do lesů a během noci se snažili proplížit kolem nepřítele. Po dvou dnech značně vyčerpaní a poškrábání konečně našli svoji jednotku. Říká se, že když velitel viděl, v jak zuboženém stavu jsou, okamžitě je odvelel na další saunu…
