Jak je to se vztahem malthusiánů k
lidským právům a svobodám? Opravdu jsou schopni seškrtat
individuální svobody (např. rozhodnutí o počtu potomků) ve
jménu přežití lidstva?
Jako u každého naturalismu je to
vztah ignorantský až nepřátelský. Avšak na rozdíl například
od fyziky, která je schopna přesvědčivě dokázat, že slunce
jednou vyhasne, ale nečiní z toho žádné závěry o lidském
chování, tak malthusiánství odhaluje přírodní zákon přímo
v lidském jednání (plození) a odvozuje z toho
dalekosáhlé společenské a politické závěry.
Na této cestě jsme schopni
zlikvidovat morální základy naší společnosti ještě dříve,
než se z nás stane ona horda naturalistů bojujících o holý
život, a nijak nám nepomůže, že to bude „ve jménu přežití
lidstva.“ – To je dobrý naturalistický žvást.
Jaký byl postoj Tomase R. Malthuse,
který žil na počátku průmyslové revoluce, k sociálním
problémům ve společnosti, k dělnické otázce, k charitě?
Malthus patří ke klasikům anglické
politické ekonomie. Ta jak známo objevila „přirozené zákony“
v ekonomických vztazích mezi lidmi. On však „nadto“ ještě
objevil „přirozené zákony“ ve vztazích mezi generacemi –
tedy v lidském rozmnožování, což podle mého je oblast
docela odlišná, alespoň pokud se rozmnožování neřídí
směnnými vztahy. Chudoba, zbídačování, nemožnost sehnat obživu
to vše byly vlastně „přirozené jevy“ a žádná politika, ani
hospodářská, ani sociální tomu nemohla odpomoci, vlastně
situaci jenom zhoršovala. Malthus utlačovaným lidem nejen odmítl
sociální pomoc, ale svým způsobem jim odepřel i soucit, protože
za jejich „utrpením“ viděl v chodu „zákony přírody“,
byť z nich nebyl nijak nadšený.
V čem je model tragédie občiny
nejvíce kritizován svými odpůrci a v čem je na něj navazováno?
Tragédie občiny nemusí být chápána
jenom v malthusiánské perspektivě. Paradoxně nejčastěji se
využívá na podporu klasické liberální ekonomie. Můžete totiž
tvrdit, že onen zničující efekt na občinu se dostaví jen tehdy,
když nejsou definovány vlastnické vztahy. Ergo kdyby se podařilo
převést všechny obecní, alias veřejné statky na statky
soukromé, tak by mohla působit racionalita trhu – najednou bychom
měli před sebou onen „liberální stroj na nekonečnou produkci
bohatství“. Má to ale jeden háček, sotva lze totiž věrohodně
tvrdit, že lze všechny veřejné statky privatizovat.
Jak významný je vliv
malthusiánství na společenskovědní diskurz?
Vliv je to velký. Jakmile někdo začne
důkladněji uvažovat o populační explozi v současném
světě, tak začne volky nevolky podléhat matlhusiánským
depresím.
článek vyjde ve zkrácené podobě v prosincovém čísle časopisu FFakt
